Školní rok má minimálně jednu velkou výhodu. Letní prázdniny. Dva měsíce, kdy má každý student příležitost plnit si své sny a cíle, na které v průběhu školního roku není čas. Tento fakt jsme si uvědomovali i my, Tomáš Bláha, Michael Bouška, Pavel Luxa a Martin Žalud, čtyři studenti gymnázia. Také proto jsme si vzali do hlavy, že podnikneme něco velkého a nezapomenutelného. Rozhodli jsme se dojít pěšky do Itálie. Bez dopravních prostředků, bez střechy nad hlavou. Stejně jako 200 let před námi Karel Hynek Mácha jsme i my jako cíl naší poutě zvolili Benátky.

   Stále s těžkými batohy na zádech, kde jsme si nesli vše, co jsme pro tuto cestu přírodou i městy potřebovali, jsme se den co den přibližovali k našemu cíli. Podmínky byly různé, ale nikdy ne pohodlné. Počasí se střídalo ve všech podobách, zažili jsme horké dny, ale i chladné a deštivé noci. Přesto jsme šli dál a dál.

O náročnosti této cesty asi nejlépe vypovídá skutečnost, že do cíle nakonec došel jen jeden z nás. Vyšli jsme z Prahy a dál pokračovali přes Příbram a Strakonice, odkud jsme šli už jen dva. Naše kroky dále pokračovali přes Vimperk, hraniční přechod Strážný, Pasov a Salzburg. Ze Salzburgu jsem pokračoval přes Alpy do Itálie už sám. Cesta do Benátek, dlouhá 900 km, trvala téměř měsíc.

       Poznali jsme kousek Evropy. Dostali jsme se na mnoho zajímavých míst. Byli jsme příjemně překvapeni ochotou i mentalitou lidí, které jsme po cestě potkávali. Myslím, že tato cesta nám dala mnoho zkušeností, ze kterých budeme ještě dlouho čerpat. Podobnou cestu musím doporučit každému, kdo by chtěl zažít pořádnou dávku dobrodružství.

Martin Žalud
www.fb.com/peskydobenatek