Den studentsva na detašovaném pracovišti

V pondělí 21. 11. v 8:33 se spustil náš bájný stroj času. Jen statečné skupiny našich spolužáků v čele s profesory ho mohly zastavit. Aby to dokázaly, musely obstát na všech osmi stanovištích a získat tak drahocenné indicie a klíč k zablokování časostroje.
Bouřlivé vyvolávání bojových pokřiků nás doprovázelo obdobím pravěku. To se příslušníci jednotlivých klanů se zavázanýma očima snažili co nejrychleji najít své soukmenovce. Stanoviště se při tom celé otřásalo a hukot byl slyšet až za dveře. Následoval hod kostí na jeskyni a hádání, předvádění a kreslení v pravěku kdysi běžných situací a kvíz. Na závěr čekal skupiny pravěký tanec okolo ohně.
V antickém starověku si cestovatelé časem vyzkoušeli svou přesnost a vytrvalost při hodu diskem, svou tvořivost při modelování co nejzajímavější sochy z hlíny, herecké nadání na poli tragédie či komedie a stav svých vědomostí v kvízu. Kromě toho se ještě dva „slepí géniové“ za pomoci dvou „bezrukých navigátorů“ pokoušeli co nejlépe zobrazit typické antické předměty.
Na stanovišti středověkých zámořských objevů se žádný z dobrodruhů ani na chvíli nezastavil. Kdo zrovna nezjišťoval, kterými bylinkami se dříve léčilo, zakresloval údaje do slepé mapy a pokoušel se co nejlépe naznačit hranice ČR a obrys Prahy. Další cestovatelé překládali příběh napsaný deseti různými jazyky či sešívali roztrhanou plachtu na hlavní stěžeň. Právě ze stěžně jeden z mořeplavců za usilovného luštění sudoku sledoval přibližující se skály. V případě ohrožení varoval ihned posádku a námořníci se pak vrhali na palubu, aby plovoucí loď vyvážili. Po testu znalostí a pantomimě se celá posádka musela zachránit na záchranných kruzích.
Ve světě westernu byla pro skupiny nachystána oblíbená zábava westmanů – hod kloboukem. Kovbojové se také pokoušeli rozpoznat filmové ukázky, vymyslet a předvést scénku s předem zadanými slovy a poté co nejvěrněji napodobit styl country tance. Bonusové body mohli snadno získat v kvízu se zajímavostmi z divokého západu. Tak sbohem Old Shatterhande a Vinnetou, náčelníku Apačů, je čas přesunout se na další stanoviště.

20 – 30. léta v Americe poskytla cestovatelům možnost ochutnat a na základě toho také rozpoznat několik nealkoholických koktejlů a vyzkoušet si dobové líčení. Skupiny měly za úkol nakreslit typické každodenní předměty té doby a nafotit co nejoriginálnější „selfie“. Následovalo zachycení běžných dobových situací v podobě krátké scénky a pantomimy a vyplnění tematického kvízu.
V hnutí hippies poznávala skupinka texty známých písniček a soutěžila v co nejzdařilejším balení sena do doutníků na čas. Dále se dvojice utkaly v soutěži založené na co nejrychlejším popraskání všech balónků. Mladí muži se poté pokoušeli uplést dívkám co nejkrásnější copy, část skupiny řešila vědomostní kvíz a zbytek maloval triko pro svého profesora nebo profesorku. Poslední aktivita tohoto stanoviště byla příprava a ukázka demonstrace, pochodu či kampaně „dětí květin“, na které se všichni vždy pořádně vyřádili.
V období komunismu cestovatelé časem začínali psaním oslavné básně za účelem propagace totalitního režimu a přenosem tajné zprávy. Paní profesorky a páni profesoři mezitím dostali za úkol napsat co nejvíce rudých věcí. Kromě toho čekala na členy skupiny ještě překážková dráha, kterou bylo nutné úspěšně zdolat s pingpongovým míčkem na lžíci. Největší úsilí však skupinka vložila do nacvičení představení – spartakiády.
Posledním úsekem v dlouhém cestování časem se stala zamlžená postapokalyptická budoucnost. Zde si členové skupinky mohli vyzkoušet oblékání protichemického obleku nebo luštění morseovky. Dále pro ně byly na stanovišti přichytány zakryté tajemné zavařovačky, ve kterých měli najít důležité předměty. To však ještě netušili, kdo tyto předměty potají hlídá. Šlo o podivná drobná stvoření – strašilky. Některé cestovatele vyděsily strašilky natolik, že úlohu sami nedokázali dokončit. Později se soustředili na vymýšlení písničky a scénky o tom, co se stalo před koncem světa. Nakonec nechyběla ani poznávačka sci-fi filmů, popřípadě počítačových her s dalšími bonusovými body.
Výborně! Teď už stačilo jen zarazit stroj času pomocí získaných indicií. Hurá! Podařilo se. Dobrodružství je u konce. Všechny skupiny se rozprchly na oběd a pak se odebraly do druhého patra na koberec. My jsme mezitím pečlivě přepočítávali body. Napětí stoupalo a skupiny nahoře už nedočkavě očekávaly vyhlášení vítězů. Na třetím místě se umístila skupina paní profesorky Ingrid Houskové! Druhé získala skupina paní profesorky Zuzany Kejmarové a Michaely Pavlasové! Dunivý jásot provázel vyhlášení vítězné skupiny paní profesorky Lenky Cihlářové. S výhrou sladkých cukrovinek v kapse se s námi skupiny rozloučily. Nám už jen zbývalo vyfotit si společné foto na památku. Během Dne studentstva jsme si užili legrace a budeme na něj jistě rádi vzpomínat. Jménem celé třídy septimy B bych chtěla poděkovat všem odvážným účastníkům námi pořádaného cestování časem, vedení školy za umožnění přenocování v budově gymnázia kvůli časově náročné přípravě a především naší paní třídní profesorce Táně Sýkorové, která nás v naší práci po celou dobu podporovala.

Hana Komrzýová, septima B