V květnu tohoto roku se obě kvarty gymnázia Chodovická zúčastnily jazykového kurzu do Velké Británie. Jeli jsme v téměř plném počtu spolu s paní profesorkou Mgr. Gabrielou Lyachovou a paní profesorkou Ing. Kateřinou Smlsalovou. Dorazili jsme do nádherného univerzitního města Cambridge, kde jsme byli ubytovaní v hostitelských rodinách po dobu celého pobytu. V prvních dvou dnech jsme navštívili Fitzwilliam Museum, King’s College, severní Norfolk a městečko Hunstanton. Třetí den začala naše výuka v Anglia Ruskin University. Absolvovali jsme zde celkem 9 lekcí, při kterých jsme s lektorkou konverzovali, zpracovávali různá cvičení a rozhodně nám to přineslo mnoho zkušeností a zlepšení jazyka. V dalších dnech jsme navštívili normanskou katedrálu v Peterboroughu, královské sídlo Sandrngham či Framlingham Castle. Celou naši exkurzi jsme završili posledním dnem, který jsme strávili v hlavním městě, Londýně. Prošli jsme nejznámější památky, jako například Westminster, Buckingham Palace, Trafalgar Square, London Eye a mnoho dalších. Tento kurz do Velké Británie nám přinesl opravdu mnoho skvělých a zážitků, na které budeme všichni určitě ještě dlouho vzpomínat. Doufáme, že se v budoucnu zúčastníme i dalších podobných akcí, a jsme škole vděční za takovou příležitost.

Martina Bendová, kvarta A

Konečně přijíždím k autobusu. Naložím kufr a jdu si sednout dovnitř. Potichu si říkám: „To bude cesta.“ Naštěstí je na palubě autobusu veselo po celou dobu jízdy. Již jedeme nějakou tu hodinu a vidím, jak se pomalu stmívá. Na hranicích s Belgií začínáme pociťovat únavu a jdeme tedy všichni spát. Zanedlouho se z reproduktorů nad námi ozvalo: „Krásné ráno“. Spaní bylo jako na dřevěné židli v kuchyni. Po celní kontrole v Calais jsme se konečně nalodili na trajekt do Doveru. Na palubě nás omýval svěží mořský vzduch. Blížíme se ke břehům. Někdo zakřičel: „Konečně Anglie!“ Vyjíždíme směr Cambridge, jen s jedním rozdílem: jedeme na levé straně silnice. Jelikož hraji hry, kde se jezdí také na levé straně, zvykl jsem si.

1. den – Cambridge: Autobus zastavil v centru Cambridge. Celý den budeme chodit, a tak si bereme jen příruční zavazadlo s jídlem a pitím. Nejprve jdeme obdivovat historické koleje Cambridge Univerzity, která je druhá nejstarší ve Velké Británii. Prší, ale to nás neodradí od projížďky lodičkou po krásné říčce Cam, která protéká celým historickým městem. Nyní jdeme do muzea s názvem Fitzwilliam Museum, ve které jsou exponáty z Egypta, Řecka a Říma. Procházíme se muzeem a najednou vidíme sarkofág a začneme polemizovat: „Myslíte, že v tom je opravdu člověk?“ Prohlídka skončila a blížíme se pomalu zpátky do autobusu, protože musíme dojet na místo, kde si nás budou vyzvedávat hostitelské rodiny. Všichni jsme opravdu nervózní a říkáme si: „Koho tak asi dostaneme?“ Po necelé půlhodině pro mne a další mé tři spolužáky přijela paní z hostitelské rodiny. Jedeme domů, ale stále se cítíme znepokojeně, jelikož nevíme, jak to u nich bude vypadat. Po příjezdu jsme příjemně překvapeni, koná se zde slavnost, je zde celá rodina a všichni jsou velice milí. Povečeříme a jdeme spát, jelikož po zdlouhavé cestě a celodenní chůzi po městě cítíme velikou únavu.
2. den – celodenní výlet: Je ráno, konečně se cítím plný energie. Na snídani máme výběr cereálií s mlékem. K obědu dostaneme typický anglický balíček s toustovým chlebem, sušenkou, nebo chipsy a ovocem. Jdeme na meeting point, kde budeme mít každé ráno sraz. Jsme na cestě směrem k pobřeží severního Norfolku, přijíždíme k přímořskému letovisku Vystupujeme z autobusu a procházíme se po nábřeží. Na konci se tyčí krásné dvoubarevné útesy: „Bílá vrstva na hoře je křída a červená je vápenec,“ řekla paní průvodkyně. Šli jsme okolo stánku – fish and chips, který krásně voněl na velkou dálku, ale naneštěstí měli zavřeno. Znovu vyrážíme, teď ale do vesničky Blakeney. Krajina tu vypadá trochu jinak než na místech, kde jsme dnes byli. Nasedáme na loď a plavíme se k místu, kde žijí volně tuleni. „Ti jsou roztomilí,“ zaslechl jsem za sebou. Na lodi mi bylo příjemně, jelikož na mne stříkaly kapky mořské ledové vody. Poslední místo, kam se dneska podíváme, je středověké městečko Ely. Stojíme před úchvatnou a velkolepou katedrálou z 11. století, které se zde přezdívá Loď v bažinách. Uvnitř byla ještě více ohromující než z venku. Sto metrů od katedrály se nachází rodný dům Olivera Cromwella, kde jsem si koupil spoustu suvenýrů.
3. den – dopolední výuka, odpolední výlet: Ráno i sraz probíhaly obdobně jako včera. Dnes jsme poprvé jeli na univerzitu Anglia Ruskin University. Kde jsme i studovali anglický jazyk. Jsme rozděleni do 3 skupin podle abecedy. Je 9.30 hod., konec vyučování je ve 12:30 hod. Z vyučovacích hodin mám dobrý pocit, protože všemu rozumím až na nějaké maličkosti. Probírali jsme gramatiku, ale hráli jsme i hry. Myslím, že jsem si dokonce částečně naposlouchal správnou výslovnost. Je půl jedné. Vyučování končí. „Konečně,“ řekl úsměvně někdo ze skupiny. Dnes jedeme do starobylého města Peterborough. Jako včera jdeme opět ke katedrále, tentokrát z 12. století. Dneska je opravdu horko, slunko nám praží přímo na hlavy a já si musím sundat mikinu, jelikož to parné vedro již nevydržím. Rozdělili jsme se na skupinky a měli jsme velký rozchod. „Hoši, jdeme do Primarku,“ povídal jeden spolužák. Po velkých nákupech jsme zase unavení a já už se těším do hostitelské rodiny.
4. den – dopolední výuka, odpolední výlet: ráno a výuku přeskočím a vrhneme se rovnou na odpolední výlet, který bude dnes speciální. Jedeme totiž do venkovského sídla anglické královny Alžběty II. Sídlo se jmenuje Sandringham a královna sem jezdí se svojí rodinou na Vánoce. Jsme uvnitř a prohlížíme si majestátní dílo, jsem uchvácen. Povídám: „Mají tu i křišťálové kliky na dveřích.“ Po prohlídce hlavního sídla jsme prošli parkem směrem k vozovému parku. To bylo něco pro mě, auta miluju, stojí tu i starý královský Rolls Royce. Poněkud divné, ale dneska jsem byl stejně vyčerpaný jako včera a už jsem se těšil na odpočinek v posteli.
5. den – dopolední výuka, odpolední výlet: Dnes jdeme naposledy do školy. Je mi to trochu líto, ale cestou na dnešní výlet na lítost zapomínám. Cílem je vesnička s názvem Framlingham Castele. Jdeme na hrad, spíše zříceninu, jelikož se dochovaly jen hradby, za kterými je jen travnatá pláň a dům s prohlídkou. Po prohlídce vyrážíme na hradby. „Bojím se výšek“, utrousil jsem a kdosi po mně. Teď již jen odpočíváme na trávě a čekáme na odjezd domů.
6. den – celodenní výlet a cesta do Prahy: Loučíme se se svojí hostitelskou rodinou a vyjíždíme směrem do Londýna. Už z dálky jsou vidět obrovské věžáky, které se tyčí snad po celém městě. Vystupujeme z autobusu a jdeme k řece Temži, odkud pojedeme lodí více do centra. “Hele Towerbridge,“ zajásal jsem. Vyloďujeme se u London Eye, na které taky jdeme. Uvnitř jsem měl nepříjemný pocit, jelikož se bojím výšek, ale po chvíli jsem k mé radosti strach překonal a šel jsem si taky fotit krásný výhled na město. Big Ben nebyl bohužel vidět, jelikož se rekonstruoval. Míříme k Westminster Abby, kde se konají korunovace králů. Odtud vede cesta do St. James Park, kde chvíli odpočíváme. Konečně Buckinghamský palác, poprvé jsem spatřil stavbu, kterou jsem chtěl vždy vidět naživo. Teď jdeme už jen na Trafalgarské náměstí, kde obdivujeme Nelsonův sloup a krásné fontány. Bohužel už musíme do autobusu, ale cestu si zkrátíme nadzemkou a poté i vysokou lanovkou nad řekou Temží.

Jedeme domů. Zpáteční cesta je opět zajímavá, ale stejně náročná. Myslím, že jsme si zájezd užili, získali spoustu nezapomenutelných zážitků a zkušeností, nejen z anglického jazyka.

Velký dík patří profesorkám Ing. Kateřině Smlsalové, Mgr. Gabriele Lyachové a Mgr. Táně Sýkorové.

Hugo Stezka, kvarta B