V pondělí a úterý 22. a 23. května 2023 se třída 7.A zúčastnila tzv. Jarní školy mediálních studií na Metropolitní univerzitě. Tento program, který univerzita každoročně pořádá, má za úkol mediálně vzdělat předposlední ročníky středních škol, a to hlavně hravou formou.

Všechno nám to začalo v pondělí ráno, kdy jsme si vyslechli zajímavou přednášku od lektorů Metropolitní univerzity o tom, jak správně točit reportáž, na co si dávat pozor a na co naopak klást důraz, aby bylo závěrečné dílo co možná nejlepší. Pak už následovalo rozdělení do 4 skupinek, které budou mít následující slunné odpoledne na to, natočit nějakou zajímavou reportáž z okolí.

Všichni jsme se tedy rozutekli do všech koutů Prahy (někdo blíže, jiní dále) a začali pracovat na našich projektech – reportážích. Jak již bylo zmíněno, byly 4 skupiny, které si vybraly následující témata: Stížnosti obyvatel Jarova na nepořádek a hluk stavebních prací, Elektrokoloběžky v Praze, Rekonstrukce a omezení ve stanici metra Jiřího z Poděbrad a Zvýšený výskyt obtěžování dívek v letních dnech.

Po pár hodinách měly všechny týmy materiál natočen, a mohly se tak opět sejít na půdě MUP. Ten den jsme už jen nahráli získané záběry do notebooků a plní dojmů odjeli zpět domů.

Druhý den ráno jsme všichni začali ihned pracovat na editaci a střihu našich reportáží. Následně jsme si také vyzkoušeli, jaké to je být ve zpravodajském studiu a číst zprávy pomocí čtecího zařízení, případně vést rozhovory tzv. naživo. K poledni jsme od MUP dostali také pizzu, aby nám šla práce hezky od ruky.

Ještě před tím, než náš dvoudenní program skončil, jsme se všichni podívali na naše reportáže a krátce je zhodnotili. Musím říct, že na to, že jsme je všichni dělali poprvé, tak se nám všem opravdu velmi povedly. Pak už následovalo jen vyplnění krátkého dotazníčku, po kterém náš program bohužel skončil.

Závěrem bych rád krátce tuto akci zhodnotil. Patřím mezi ty lidi, kteří se rádi dívají na různá zpravodajství a ve světě médií se alespoň trochu orientují. Proto byla pro mě tato akce velice přínosná a užitečná. Zkusili jsme si, jaké to je zacházet s opravdovou a profesionální technikou, a to nejen v terénu. Dozvěděli jsme se spoustu nových informací a musím uznat, že se nám místní pedagogové velmi přátelsky věnovali, což na celkovou atmosféru mělo velmi pozitivní vliv. Jsem rád, že jsem se mohl takovéto akce účastnit a určitě ji doporučuji i všem ostatním. Chtěl bych také poděkovat naší paní profesorce Aleně Vavřičkové, která nám tuto životní zkušenost umožnila.

Jan Vokurka, 7.A