Lyžařský kurz 2.B

Bylo tam krásně!

  1. Den – příjezd

   Do Rokytnice jsme přijeli před polednem. Cesta na Dvoračky vedla k mému překvapení stezkou, u které bylo napsáno – Cesta uzavřena 30. 11. – 13. 2. Vedla do docela prudkého kopce, ale výhled z Dvoraček stál za to.

   Po obědě následoval polední klid, po kterém hned začal výcvik. Sjezdovka byla pokryta upraveným sněhem, takže se i lyžovalo dobře. Paní instruktorka nás rozdělila do tří skupin podle schopností v lyžování.

  1. Den – U Sklepa

   Naše třída se –  doufám že úspěšně – pokusila zkrotit sílu běžek. Jelikož v pátek měl být závod, rozhodli se instruktoři provést nás částí okruhu „Svážná“, což byla závodní trať. Protože většina z nás stála na běžkách poprvé, doputovali jsme jenom do poloviny tohoto 4,5 km dlouhého okruhu k rozcestí U Sklepa.

Odpoledne byl jako vždy lyžařský výcvik, tentokrát nedoprovázen žádnou jinou zvláštností.

  1. Den – U Perníkové chaloupky

   Pokořili jsme okruh Svážná. Šťastlivcům, kteří byli vepředu, se otevřel výhled na Černou horu, Kotel a v zimě uzavřené Kotelní jámy. Podle mého názoru je tento okruh celkem dobrý a terénně nenáročný, občas s nádhernými výhledy a chaloupkou po cestě, zvanou Perníková.

   Po obědě nám výhled do krajiny uzavřely husté mraky, ležící zde až do pátečního dne.

   Večerní program, připravený profesory, nám odhalil význam slova kloset.

  1. Den – Harrachov

Třetí den (u nás sice čtvrtý…) je prý kritický na úrazy, tak jsme měli odpočinkový půlden, jelikož jsme odpoledne vyjeli na výlet na běžkách do Harrachova. Klesání na běžkách není zrovna příjemné, ale výškový rozdíl 450 metrů jsme nějak překonat museli. V Harrachově nebylo moc sněhu, ale na běžecké lyže to stačilo. Po krátkém rozchodu nás vyvezla lanovka na Čertovu horu. Výstup z lanovky opravdu nepatřil mezi nejelegantnější.

   Od rozcestí „U Ručiček“ vede ke Dvoračkám dlouhé táhlé stoupání, které je výrazně snadnější, když máte na běžkách šupiny. Ti, co měli v batohu neprozřetelně těžký nákup, to pocítili dvojnásob. Paní profesorka Nováčková, která neměla šupiny, prohlásila: „Vy depresivní šupináči!“

  1. Den – Slalom

   Ten den se ze sněhu stala kašička. Přišla obleva. Sjezdovka byla neupravená. Závod ve slalomu byl tedy takový, že jsme vyjížděli koleje kolem branek. Startovní čísla jsme losovali, takže to bylo alespoň spravedlivé.

  1. Den – Závod na běžkách

   Dopolední program zahrnoval opět lyžování, abychom si „odpočinuli“ od běžek. Obleva se dále zakusovala do sněhu a vyráběla další a další kašičku. Sjezdovka byla pořád neupravená.

Na odpolední závod nám instruktoři rozdělili čísla podle „boha“. Objet daný okruh trvá 30 – 50 minut. Můj spolužák Pavlík však zapomněl odbočit před cílem, tak ho jel dvakrát. Nevadí.

  1. Den – Vítr

   Sjezdovka zmrzla. Všude byly obrovské ledové hrboly, na kterých se nedalo lyžovat. Hned první jízdu  jsem poznal  povrch opravdu zblízka. Navíc foukal silný vítr, který lyžování velmi znepříjemňoval.

   Odpolední výlet na běžkách měl směřovat na hřebeny, ale vítr nám vyfoukal sníh. Zbyl jenom led. Proto nastala změna plánu. Jeli jsme se podívat na horní stanici lanovky do Rokytnice. Instruktoři nás zavedli do tamní restaurace, kde někdo nezaplatil ledový čaj (viník není dodnes znám).

  1. Den – Odjezd

    Odjíždíme, rychle to uteklo. Bylo tu krásně. O to méně se mi chce do školy.

Marek Jaroš, 2.B