Na začátku října 2022, po delší covidové pauze, opět proběhl na našem gymnáziu výměnný pobyt se studenty spřáteleného gymnázia v bavorském Schweinfurtu. Z naší školy se ho účastnili studenti septim, sext a kvint, díky tomu byl letos zájem opravdu enormní, dohromady jsme přivítali něco přes třicet německých studentek a studentů, kteří se ubytovali v našich domovech.
Pojďme si společně trochu shrnout celý ten týden, který jsme po boku německých studentů absolvovali. Všechno to začalo ve čtvrtek 6. října na smíchovském nádraží. Po menších trablích a nekonečném čekání jsme okolo 17. hodiny mohli před nádražím přivítat naše výměnné partnerky a partnery. Většina zamířila hned domů, jiní se ještě zdrželi v OC Černý Most nebo zařizovali Lítačky. Čtvrteční večer jsme využili k tomu, abychom našim Němcům ukázali naše domovy, vysvětlili cestování pražskou hromadnou dopravou a seznámili je se zbytkem naší rodiny.
V pátek ráno jsme naše hosty přivezli na Černý Most, kde na ně čekali již naši učitelé s jasným cílem: ukázat jim historické centrum Prahy. Po 14. hodině jsme si je vyzvedli v Horních Počernicích a před námi byl celý víkend, kdy budeme s našimi partnery/parnetrkami sami. Někteří hned v pátek zamířili do centra, nakupovat do obchodních center nebo někam mimo město. Já jsem vzal “svoji” Němku ještě s jedním kamarádem a “jeho” Němkou na kolodějský kopec, ze kterého se jim naskytl krásný výhled na celou východní část Prahy.
Jak už jsem zmínil, víkend byl čistě v režii hostící rodiny. Někteří navštívili Kutnou Horu, jiní zámek Hluboká nad Vltavou a další pamětihodnosti naší země. Velká část pochopitelně zůstala v samotném srdci českých památek – v Praze. Neděle byla obdobná jako sobota, opět jsme všichni vyráželi na různé výlety a našim hostům ukazovali Českou republiku. Já jsem například vzal Sinu (pozn. jméno mé výměnné studentky) na slavnou Velkou Pardubickou a potom jsme společně navštívili mé prarodiče, u kterých ochutnala pravou českou svíčkovou. Jiní své Němce vzali na Vltavu na šlapadla, do ZOO, na Petřín, na Vyšehrad apod. Někdo vyrazil i za kulturou – do Národního divadla, do Rudolfina nebo do Státní opery. Celý víkend jsme si společně užili a pro nás to byla intenzivní lekce němčiny.
V pondělí jsme opět předali naše studenty na Černém Mostě a je čekal výlet na Pražský hrad. Odpoledne jsme si je po škole opět vyzvedli a někam s nimi zavítali. Já s mým kamarádem jsme vzali naše Němky nakupovat, nejdříve do Outletu ve Štěrboholích a poté na Černý Most.
Úterý probíhalo ve stejném duchu jako pondělí. Opět jsme si naše partnery vyzvedli ve škole a užívali si námi připraveného odpoledního programu.
A přišla středa, poslední den před odjezdem. Tento den jsme dostali volno, které jsme měli využít ke strávení posledního dne s našimi hosty. Někteří opět zamířili do centra, někdo nakupovat, jiní objevovat tajemná zákoutí Prahy. My jsme vzali naše Němky do ZOO. Musím říct, že jsem ještě nikoho neviděl takhle nadšeného z pražské Zoo. Společně jsme pak zamířili večer do města, kde jsme si dali slavnostní večeři a společné zhodnotili jejich týden v Česku. Večer jsme si do pozdních hodin povídali, abychom si dořekli všechno, co jsme chtěli.
A měli jsme tu čtvrtek – den odjezdu. Sraz byl naplánován na 10:15 opět na Smíchově. Všichni jsme se společně loučili, předávali poslední dárky a děkovali za zpestření celého týdne. Pak už naši Němci odešli na nástupiště a nám tak skončila jedna příjemná povinnost.
Co bych řekl závěrem… Když se na to koukám zpětně, musím říct, že to byl báječný týden. Ano, byli jsme docela vyčerpaní a unavení, vymýšlení programů a jejich plnění nás zmohlo, ale nedá se říci, že bychom si to neužili. Myslím si, že se většina z nás těší, až svoje partnerky a partnerky opět potkají, tentokrát v jejich Schweinfurtu. Na to si budeme muset ještě ale půl roku počkat. Já osobně jsem rád, že jsem měl tu možnost se do této výměny přihlásit, a chtěl bych poděkovat všem, kdo se na její přípravě podíleli.
Jan Vokurka, 7.A