V letošním roce jsme na našem gymnáziu zažili dokonce dvě poslední zvonění. Poprvé vytvořili studenti špalír na konci března, kdy po 23 letech školu opouštěl dosavadní ředitel PhDr. Jan Podešva.
Klasické poslední zvonění maturantů přišlo až 28. 4. Škola se proměnila v Chodovice, tedy ve školu čar a kouzel, a vše ostatní probíhalo již podle zaběhnutých tradic. Po řádném přivítání přicházejících studentů, jehož se jim dostalo nejen od Harryho, Hermiony či Rona, ale i od Dobbyho nebo Viktora Kruma, jsme začali připravovat závěrečné rozloučení naší třídy. Tělocvična se proměnila ve Velkou síň. Následovalo poděkování všem profesorům, kteří nám pomáhali při naší cestě z primy do oktávy. Největší dík patřil naší třídní profesorce.
Pak už se pozornost přesunula na septimány. Po vzoru Bradavic byli jednotliví studenti voláni k Moudrému klobouku a rozřazováni do skupin. Abychom si byli opravdu jisti, že jim můžeme svěřit naši školu, museli nám předvést své schopnosti ve famfrpálu. Jediný háček byl v minimálním věku stanoveném pro tuto hru – 21 let. Naštěstí nám zde pomohl postaršovací lekvar a nic nám již nebránilo ve zhlédnutí opravdu povedeného utkání. Když byla hra u konce, odebrali jsme se do třetího patra a ostatní studenti vytvořili podél schodiště špalír. Rozezněl se zvonek a my scházeli po schodech a cestou míjeli naše spolužáky a profesory. A tak jsme prožili a slyšeli naše poslední školní zvonění.

Veronika Ilková, oktáva A