Divadlo Pod Palmovkou

Jak říkal pan Werich – Na jevišti se věci jeví, v hledišti se na ně hledí. Obvyklá situace v divadlech. Ne tak tomu ale bylo 20. a 21. února, kdy se třídy nižšího gymnázia vydaly na přestavení Romeo a Julie 2022. Sami žáci se stali nejen diváky, ale dokonce i přímými účastníky děje na jevišti.

Hra, inspirovaná známým motivem nešťastné lásky Romea a Julie, ukazovala vztah dvou lidí na pozadí dnešních dnů, kdy velkou roli hrají sociální sítě.

Uvádíme několik názorů žáků:

Uvědomila jsem si, že sociální sítě nejsou život. Polovina lidí přidává pouze útržky svého života. Došlo mi, že spousta příspěvků, které tam vidím, nejsou realita, a proto bych to neměla porovnávat sama se sebou. Už se asi nebudu dívat na příspěvky a říkat si, jak má někdo fajn život.

Představovala jsem si, že budeme v sedačkách hlediště. Líbilo se mi, že nás vzali na jeviště a hráli mezi námi.

Představení bylo velice zajímavé. Ukázalo mi to druhou stránku sociálních sítí. Uvědomila jsem si, kolik falešnosti tam je. Možná to všichni víme, ale vidět to a pojmenovat je najednou úplně jinak působivé.

Představení bylo velmi zajímavě zpracované. Přimělo mě to zamyslet se nad sociálními sítěmi a internetem obecně. Nikdy mě nenapadlo, jak je možné pouze ze tří fotek vytvořit umělou inteligencí celý váš obraz. Bylo to až děsivé.

Došlo mi, že spousta lidí, kteří umí být příjemní, milí, mohou být pěkně podrazáčtí.  Dost věcí na internetu může být pouze cílená manipulace. Mnoho lidí tam vypadá šťastně, ale vůbec to tak nemusí být. Uvědomila jsem si, že na internet lze nahrát úplně cokoliv.

Viděl jsem jiný způsob, jakým lze pojmout představení. Připomnělo mi nereálnost a absurditu části dění na internetu. Z diskuze po představení jsem uslyšel i jiný pohled spolužáků na sociální sítě.

Co jsem si odnesl? Vše na internetu nemusí být pravda. Ketaminem jde lehce umřít. Divák nemusí být vždy jen v sedadle. Internetu po vstoupení neunikneš. Lidé jsou hloupí a uvěří všemu. Hadi jedí gekony. Internet nás pohltí.

Žáci 4.B