Náš výlet začal v sobotu 26. 4. na Hlavním nádraží v Praze. Jakožto vzorná třída jsme čekali na smluveném místě ve smluvený čas, jenže jsme postrádali jednoho z nás. Nebylo to nijak divné, náš milý spolužák chodí pozdě skoro vždy. Tentokrát se to ale nehodilo. Jel nám za chvíli vlak. Voláme mu a prý mu jeho vlak jel dříve, a proto ho nestihl (až později zjistil, že mu ho jen zrušili). Proto byl celý výlet terčem našich vtipů o chození pozdě.

Když už jsme byli všichni, bez potíží jsme nastoupili do vlaku a dojeli do Českých Budějovic. Tam jsme měli hodinku na protažení nohou, krátký rozchod jsme plně využili k prozkoumání zdejšího nákupního centra. Následoval nástup na místní lokálku. Cesta proběhla bez problémů.

První večer jsme se seznámili s naším krásným penzionem Daniela. Hned u cesty k němu jsme potkali koně, prasata a holuby. Bohužel hlavní atrakci, pštrosy, jsme viděli až druhý den, ale stáli za to čekaní. Po velmi dobré večeři a seznámení s organizací exkurze jsme se všichni  přesunuli do svých pokojů.

V neděli se k nám hned ráno připojil náš další spolužák Igor a vyrazili jsme na pěší výlet do Horní Plané. Bylo nádherné počasí a cesta po cyklostezce a kolem Lipna rychle ubíhala.

Navštívili jsme rodný dům Adalberta Stiftera – německy píšícího spisovatele – a zúčastnili  se přednášky o zaniklých vesnicích Šumavy.  Zpáteční cestu jsme opět absolvovali pěšky a měli jsme si o čem povídat – dojmů bylo opravdu hodně.  K večeru jsme přivítali další spolužáky k objevování Šumavy.

V pondělí jsme vlakem přijeli do Horní Plané. Na náměstí jsme se rozdělili do skupin. Každá skupina dostala úkoly – 9 souřadnic, pod kterými se skrývala místa, která jsme měli objevit, na každém stanovišti se vyfotit a fotku zaslat vyučujícím.  Kromě toho jsme měli sbírat materiál pro reportáž, rozhovory s místními obyvateli, videa z města, zajímavé informace a postřehy… Líbilo se nám, že jsme si putování podle souřadnic mohli sestavit podle potřeby skupiny a pomohlo to i k zlepšení komunikace.  Naší skupině se podařilo při „dobytí souřadnice přívoz“ převézt se přívozem na protější stranu do přístavu Bližší Lhota tam a zpět dokonce 2x. Využily jsme příležitosti a vyzpovídaly převozníka Marcela.

V úterý jsme brzy ráno – tentokrát autobusem – vyrazili do Českého Krumlova do muzea a fotoateliéru Josefa Seidla. Všichni jsme se oblékli do dobových kostýmů a užili si focení starodávné fotografie. Po fotografování jsme absolvovali vyvolávání fotografií v temné komoře a následně jsme s průvodkyní prošli celé muzeum. Dozvěděli jsme se spoustu informací o rodině fotografa Josefa Seidla, kterému se říká fotograf Šumavy. Po obědě se všechny skupiny vydaly do města, kde kromě objevování krás musely plnit další úkoly – tentokrát rozhovory s cizinci. A vzhledem k tomu, že jsme potkávali velké množství cizinců, nebyl problém ochotné návštěvníky oslovit a splnit úkol. Díky nádhernému počasí, kouzlu města a pohodě jsme posunuli odjezd až na 17 hod. a využili čas k objevování dalších neznámých uliček, zákoutí i pohledů na Vltavu.

Všechny večery jsme strávili v herně, kde jsme zhodnotili program dne, dostali informace k následujícímu dni, prezentovali připravené prezentace, např. Zaniklé obce Šumavy, Vodní díla, Vltava, Šumava, NP a CHKO. Čas jsme našli i na deskové hry, karaoke nebo povídání nad pořízenými fotografiemi.

Ve středu jsme vstávali hodně brzy, program byl daný – balení, snídaně, rozloučení s penzionem a cesta na nádraží. Ve vlaku někteří dospávali, někteří sledovali krajinu, někteří hodnotili výpravu.

Celý výlet jsme si užili a za třídu děkuji paní profesorce Štěpánkové za organizaci a našemu panu třídnímu profesorovi Hortovi za účast :).

Adéla Kunstátová, 6.B