Jak je již dlouholetým zvykem na naší škole, i letos obě sexty vyrazily na vlastivědnou exkurzi objevovat krásy české krajiny. My, sexta A, jsme se vydali až na dalekou Moravu do klidného města Hranice.
Na náš výlet jsme cestovali vlakem, proto jsme měli sraz v 9:15 na Hlavním nádraží. Naše cesta luxusním vlakem Leo Expressem proběhla bez problému a odpoledne jsme již vystupovali na hranickém nádraží. Bohužel nám ujel navazující vlak, který by nás přiblížil ke kempu, a tak to vypadalo, že se projdeme přes celé město. Naštěstí jsme zjistili, že mají v Hranicích MHD, která je zdarma a autobus do naše kempu odjíždí za pár minut. Po příjezdu do kempu jsme zjistili, že chatky, ve kterých spíme, mají vlastní koupelnu, což byla pozitivní zpráva pro všechny.
Po chvilce času na aklimatizaci v novém prostředí jsme vyrazili směr Zbrašovská aragonitová jeskyně. Kde jsme se dozvěděli, proč právě ona je tou nejteplejší jeskyní v Čechách. Následovala krátká túra kolem Hranické propasti, která má být údajně tou nejhlubší na světě, její délka však není stále kompletně zaměřena. Po příchodu do kempu jsme měli chvilku pauzu, kterou všichni využili návštěvou blízké benzinové pumpy k zakoupení různých sladkostí a nápojů. Večer jsme pak strávili u táborového ohně a hraním černých historek, které si na nás vytáhla paní profesorka.
Druhý den jsme museli vstávat brzo, protože nás čekala dlouhá cesta až na daleký Helfštýn. Cestou jsme si povídali a utužovali náš třídní kolektiv. Na hradě nás nejdříve čekal individuální oběd v tamní restauraci, prohlídka se zajímavým průvodcem a poté samostatná prohlídka zříceniny. Cestou domů jsme dostali rozchod již v Hranicích, což jsme využili k návštěvě místních supermarketů a to každého potěšilo po náročných 26 km chození. Večer opět panovala pohoda u ohně a černých historek.
Třetí den nás čekala cesta až do dalekých Pusteven. Proto jsme zvolili pro cestování místní vlaky. Z Hranic jsme jeli do Valašského Meziříčí, odtud potom do Frenštátu, kde nám o minutu ujel autobus. Zbylou hodinu jsme proto využili k prezentaci naši minireferátů. Následně jsme vyjeli lanovkou na Pustevny, následoval oběd v krásné restauraci s ještě lepším výhledem. Po obědě jsme se vydali objevovat krásy malebných Pusteven a prohlédnou si známou sochu Radegasta. Poté už nás čekala jen cesta dolů do Rožnova, kde jsme navštívili místní skanzen. Cestou domů všichni ve vlaku spali, ušli jsme totiž opět skoro 16 km. Večer byl již tradičně stráven u ohně, tentokrát, protože byl poslední den, jsme si více povídali a zhodnotili naši exkurzi.
Čtvrtý den ráno nastalo balení, po snídani jsme vrátili zpět chatky, zaplatili spotřebovanou elektřinu a vydali se do místní lesnické školy, kde si pro nás místní učitelka připravila program v podobě objevování místních stromů. Pak už následovala cesta na nádraží a vlakem zpět do Prahy, kde už jsme se jen všichni rozloučili a úspěšně tak zakončili naši exkurzi.
Závěrem bych chtěl strašně moc poděkovat paním profesorkám Dittmayerové a Přečkové, které si tento program pro nás připravily a vydržely s námi. Velice jsme si ho užili a těšíme se na další podobné akce.
Jan Vokurka (sexta A)