Září a škola už sice začaly, ale nás i tak můžou hřát krásné vzpomínky na naše předprázdninové dobrodružství, kdy jsme se jako třída vydali na „cyklisťák“ do Německa. Jeli jsme téměř v plném počtu septimy A (před prázdninami ještě sexty A), spolu s naší třídní profesorkou a jazykovou podporou od paní profesorky němčiny. Do pedálů na Polabské cyklostezce jsme začali šlapat 17. 6. a přestali s naprosto luxusně namakanými lýtky 19. 6.

Nejeli jsme celou dobu jen po krásných a upravených cyklostezkách přímo podél Labe, ale občas jsme zajeli i do některého z malebných německých městeček po cestě. Nebyla to ale jen menší, téměř až rodinná městečka, byla to i města kosmopolitní jako třeba Drážďany. A to vše jsme viděli ze sedla  kola.

Denně jsme najeli vždy kolem 50 km, průměrnou rychlostí kolem 28km/h. Nebylo tedy sporu o tom, že je celá třída zralá na 1 z tělesné výchovy. Nikomu se na výletě nic nestalo a my se navrátili zpět v pořádku do školy. Ne však přímo do školních lavic…

Protože se blížil konec školního roku a nám se nedařilo držet letní náladu na uzdě, vyjeli jsme na další třídní akci: vodu!

Během tří dnů jsme se naučili jak správně nastupovat do lodi, pádlovat, někteří si perfektně procvičili jak z lodi i nechtěně vystupovat a vylívat vodu z kanoe. Počasí nám naštěstí přálo a my jsme proto po sjetí Sázavy byli opálení, nasvalení už i na rukou a spokojení.

Teď už můžeme jen doufat, že nám opálení i optimismus vydrží co nejdéle. Co si budeme nalhávat, od této chvíle to bude asi opravdu zapotřebí.

Hedvika Nová, septima A