Adaptační kurz Střelské Hoštice 2019

Adaptační kurz 2019

Představte si, že máte 30 dětí, které se vůbec neznají, ale musíte z nich vytvořit třídní kolektiv, který bude umět pracovat jako tým. Dobrou volbou je poslat třídu na adaptační kurz.

Děti totiž zažijí zábavu, při které se zároveň seznámí, stanou se z nich dobří kamarádi a budou mít pohyb na zdravém vzduchu. Prostě vše v jednom.

Náš adaptační kurz začal jako všechny ostatní. Nasedli jsme do autobusu a jeli směrem Střelské Hoštice.

První den odpoledne, když už jsme byli všichni vybalení, začali jsme hrát hry na seznámení. Při jedné  z nich potřebujete znát jména vašich spoluhráčů. Dvakrát tlesknete rukama do svých stehen a řeknete své jméno při každém tlesknutí, pak dvakrát tlesknete rukama a řeknete jméno jednoho z hráčů. Hra nás doslova donutila, abychom se okamžitě naučili jména ostatních, protože když se zaseknete nebo si spletete jména, tak vypadáváte. První den se vlastně skoro všechny hry točily kolem seznamování. Ale po zbytek kurzu jich bylo dost i o spolupráci. Například stavba vesnice nebo banditi.

Při stavbě vesnice musíte nasbírat suroviny na budovy, z kterých poté můžete sestavit malé nebo velké vesnice. Při této hře jsme měli šanci se seznámit i s dětmi z druhé třídy díky tomu, že jsme byli smíchaní. To nás naučilo spolupracovat i s někým, s kým se až na výjimky neznáme vůbec.

Při hraní banditů máte po určené ploše rozmístěno 40 obrázků obličejů, které patří banditům. Musíte je najít, zapamatovat si, jak se jmenují i jak vypadají, a pak doběhnout k zapisovači z vaší skupiny, říct čísla částí obličeje, jméno bandity. Tady dost záleželo na tom, jestli máte dobrou fotografickou paměť. Jestli ne, je lepší běhat ve dvojicích, pak stačí, když si jeden zapamatuje polovinu. Zároveň jste se také museli informovat o tom, jaké bandity už máte zapsané.

Součástí našeho programu byly kromě her i výlety. Náš první výlet byl do nedalekého Muzea řeky Otavy a voroplavby, kde nám průvodkyně ukázala, například jak vznikají perly a jak je těžké jednu perlu najít.

Naši fyzičku prověřila celodenní túra, která byla dlouhá celkem 15 km. Ještě než jsme vyrazili, museli jsme si najít člověka do dvojice z druhé třídy. Každá dvojice se pak starala střídavě o syrové vejce po celou cestu. Ne všem se povedlo donést vejce do cíle. Ti, kterým se to povedlo, si házeli s vejci ve dvojicích, dokud jim vejce nespadlo.

Večer jsme si vylosovali témata na divadelní scénky. Mezi scénkami se objevil místo Smolíčka-pacholíčka Smolíček a Pacholíček, popelnice, která pomohla Popelce a Červená karkulka mstící se po pěti letech.

Na adaptačním kurzu jsme se rychle zbavili stresu z prvního týdne ve škole a nový školní rok může začít v plném proudu. Myslím, že jsme se všichni shodli, že nás pobyt bavil.

Zuzana Kernerová, prima A