Je středa 31. ledna a nám konči poslední hodina. Ne všichni ale jdeme domů. Je totiž potřeba připravit školu. Proč? Protože její dveře se mají za chvíli otevřít řadě rodičů s dětmi, které jsou v páté třídě, a tedy se budou moci hlásit na víceletá gymnázia, jako je právě naše škola. No a my, sexta A, jsme moc rádi, že se můžeme stát průvodci na jejich první návštěvě této školy.

Je za pět minut tři a my, formálně oblečení a trochu nervózní, čekáme na příchod prvních návštěvníků. Někteří z nás jsou rozděleni ve třídách, aby pomáhali vyučujícím seznámit zájemce s jejich předmětem, ale většina čeká na vrátnici. Ve chvíli, kdy hodiny odbijí tři, přichází první návštěvníci. Není jich málo – a to nás samozřejmě těší – jenomže nás je méně, než by bylo potřeba. Nakonec nám ale naštěstí pomůže pár studentů z jiných ročníků, a tak každý návštěvník má svého průvodce a vše probíhá hladce.

Asi nejdůležitější pro většinu rodičů je informační schůzka s vedením školy, kde se dozví spoustu důležitých informací o studiu a také se mohou zeptat na cokoli, co by je ještě o naší škole zajímalo. Po skončení schůzky už na ně čekáme a vedeme je do tříd, které si chtějí prohlédnout, a za vyučujícími, pro které také mají spoustu dotazů. Cestou spletitým bludištěm školních chodeb, ve kterém se při odchodu některým těžko hledal východ, jim vyprávíme naše zkušenosti se studiem tady. Většinou je zajímá každodenní život na škole, jací jsou profesoři a jestli se musíme hodně učit. Samozřejmě, není to lehká škola, ale vše se rozhodně dá zvládnout, mimo jiné i díky příjemné atmosféře, která tady vládne. Vlastně jsme jim to ani nemuseli moc vysvětlovat – celá akce měla totiž také velmi příjemnou atmosféru a myslím, že se tady většině návštěvníků líbilo.

Dětem se nejvíce líbily učebny chemie, biologie a fyziky, kde si mohly prohlédnout řadu zajímavých pokusů a některé si i vyzkoušet. Myslím si, že rodiče ocenili to, že mluvili přímo se studenty, protože díky tomu mohli blíže nahlédnout do našeho každodenního života a udělat si dobrou představu o tom, jaké je tady studovat.

A tak se postupně přiblížila šestá hodina a nadešel čas školu opustit. Po krátkém úklidu se vracíme domů a jsme velmi unaveni. I přesto jsme si akci velmi užili a jsme rádi, že jsme návštěvníkům mohli předat naše zkušenosti. Doufáme, že se jim tu líbilo a že se s dětmi uvidíme v září. Těšíme se na vás a hodně štěstí u přijímaček!

Pavlína Dvořáková, sexta A