Dne 31. 10. se naše třída septima A vydala na prohlídku Legiovlaku na Masarykově nádraží v Praze. Tato výstava pojednává o způsobu života legionářů bojujících v Rusku a o jejich strastiplném návratu do nově vzniklého Československa. Expozice je trochu odlišná od běžného muzea tím, že je pojízdná a celá výstava se nachází v prostorách historických vagónů.

Na úvod nám pan průvodce, který byl oblečen v dobové uniformě, pustil asi dvacetiminutový film, ve kterém známý herec Jiří Dvořák vyprávěl o tom, jak a proč se utvářely během 1. světové války československé legie.

Po skončení filmu jsme postupně prošli celou výstavu, kterou nám velmi hezky, avšak i trochu rychlou mluvou okomentoval náš průvodce. První vagón, do kterého jsme měli možnost nahlédnout, se nazýval těpluška, kde legionáři spali. Těpluška se nazýval proto, že vůz byl zateplený, aby v něm nebyla taková zima. Dále jsme viděli velitelský vůz, který byl oproti těm, ve kterých spali legionáři, více reprezentativní, jelikož sloužil k přijímání hostů. Také jsme si prohlédli zdravotnický vagón, který sloužil pouze během doby, kdy vlak stál ve stanici, aby byli ranění v klidu. Součástí výstavy byly samozřejmě i dobové zbraně, které legionáři používali během bojů proti bolševikům, kteří jim bránili v průjezdu transsibiřskou magistrálou.

Na konci naší prohlídky jsme se podívali do vagónu polní pošty, kde jsme si mohli zakoupit upomínkové předměty a také jsme mohli v tzv. databázi legionářů zjistit, jestli někdo z naší rodiny nebojoval v legiích.

Závěrem bych chtěl říci, že expozice vykresluje československé legionáře nejen jako vojáky, ale i jako obyčejné lidi. Jediné, co nás trochu rušilo, byly přijíždějící a odjíždějící vlaky z nádraží, přes které občas nebyl průvodce slyšet. Celkově byla ale výstava velmi zajímavá a přínosná, jelikož jsme se dozvěděli mnoho informací o prostém životě legionářů a jejich zpáteční cestě domů, a výstavu bych rozhodně doporučil navštívit všem, kteří ji ještě neviděli.

Ondřej Sikač, septima A