Tato událost je v naší škole velice oblíbenou akcí a tento rok se organizace Noci s Andersenem na Černém Mostě ujala 5.B a připravovala program pro primu, jak je to již každým rokem zvykem. Ve škole se přespávalo z pátku 31. 3. na sobotu 1. 4. My (kvintáni) jsme do školy přišli trochu dřív, abychom vše stihli připravit a nachystat. Okolo šesté hodiny začali přicházet první primáni. Vše začalo divadelními scénkami, které si žáci 1.B připravili pro zbytek své třídy a pro kvintu. Bylo vidět, že si s tím dali práci a některá představení a rekvizity byly snad lepší, jak celá naše organizace noci. Každopádně se děti po scénkách odebraly do své kmenové třídy, a jelikož chtěli k večeři pizzu a jelikož je naše třída štědrá, šli dva spolužáci obstarat asi 10 pizz, a zatímco si kvintáni připravovali svá stanoviště na nadcházející bojovku, tak jsme zdlouhavé čekání na pizzu zpříjemnili (alespoň doufáme) zpíváním a hraním na kytary. Následovalo bleskurychlé snězení pizzy a šlo se na hlavní program. Ten obsahoval několik stanovišť, která se jmenovala podle literárních žánrů (např. detektivka, pohádka, sci-fi). Na každém stanovišti probíhala aktivita, která byla s tímto žánrem spojená. Takže například první stanoviště bylo pohádka. Zde jste se objevili v hospodě, kde se hrál s hajným a králem gamble. Další byl kupříkladu thriller, kde se vyšetřovala vražda, a v neposlední řadě také western, kde se střílelo jako o život, a nesmíme zapomenout také na horror, jenž zakončoval bojovku. Na tomto stanovišti se samozřejmě strašilo, a pokud jste vyvázli se všemi končetinami a beze strachu J, měli jste štěstí. Po bojovce jsme šli spát – ale realita byla jiná. Ve skutečnosti se šlo spát o nějaký čas později (jestli vůbec). Ráno se každý probudil plný energie a šlo se do sborovny na snídani. Ta byla chutná díky naší skvělé třídní profesorce Schieblové, která zajistila, že ve škole nezemřeme hlady. V této chvíli Noc s Andersenem končila a mohlo se jít domů, dát si zaslouženého šlofíka. Myslíme si, že si tuto akci jak primáni, tak kvintáni užili a že na to budeme všichni v dobrém dlouho vzpomínat.

Štěpán Schmidt, 5.B